Spásonosný iPhone. Jak pomáhat v rozvojové zemi

Redakce

Známe to všichni. Sociální sítě jsou plné záběrů přírodní katastrofy v zemi, kterou jsme během minulé dovolené navštívili. A zatímco večeříme, vyzývají představitelé postiženého státu světovou veřejnost k tomu, aby obětem pomohla alespoň se základními potravinami.

A pak, zničehonic, mezi záběry utopených slonů zahlédneme pod sutinami vesnici, ve které jsme si před pár měsíci dávali pomerančový fresh. V tu chvíli chceme všichni co nejvíce pomoci. Víme, že to musíme udělat hned, jinak obličeje ušmudlaných dětí hledajících v bahně zbytky jídla zaniknou pod dalším přílivem více či méně nepodstatných informací. Aspoň ty dvě stovky bychom moc rádi někam poslali. A tak začínáme hledat možnosti.

V květnu 2017 postihly jih a západ Srí Lanky nečekaně ničivé povodně se smrtonosnými sesuvy podmáčené půdy. Na vlně solidarity ze strany českých surfařů, cestovatelů a lidí s touhou pomoci založila cestovní kancelář Surf-Trip veřejnou sbírku s názvem We surf  – We help. Jejím výsledkem byl a je nejen značný finanční obnos na pomoc potřebným, ale také řada cenných zkušeností. Chtít někomu pomoci je totiž mnohem složitější, než byste čekali.

První, prozatím očekávatelné, problémy vznikají při samotné snaze o založení sbírkového účtu, kdy vám jen telefonáty a prosby přátel z postižené země dodávají sílu nehodit po úřednících složky s desítkami potvrzení, neprásknout dveřmi a už se nikdy o nic (a už vůbec ne o něco dobrého) nepokoušet.

Poté, co povolení dostanete a na účet začnou přicházet první dary, nastává vystřízlivění číslo dvě. V tuto chvíli vám ve snaze pomoci nebrání úředníci placení z vašich daní, ale nemožnost najít, tváří v tvář lidskému neštěstí, klíč ke spravedlivému rozdělení pomoci.

Na účet výše zmíněné sbírky přišlo v průběhu loňského roku více jak 75 000 Kč od lidí, kteří se do sbírky zapojili, k této částce přidal organizátor dalších 25 000 Kč.

„Srí Lanku jsme po povodních navštívili v červenci. Na první pohled to katastrofálně nevypadalo,“ říká organizátor sbírky Otmar Oliva, „z obrovské zahraniční pomoci totiž srílanská vláda poslala lidem částku 10 000 rupií (tj. asi 1 500 korun), a to na vymalování zdí promáčených domů. Tyto nové nátěry tak budí dojem, že je vše v pořádku. Pro lidi, kteří přišli o veškerý majetek, část rodiny, nástroje nebo stroje na obživu je ale 10 000 rupií na novou fasádu úplně k ničemu.“

Při červencové pomoci bylo z vybraných peněz zakoupeno několik šicích strojů a ledniček. A také se přišlo na pár důležitých věci. Pokud dáte lidem na Srí Lance peníze, tak nekoupí věci, které jsou nezbytné (jako například lednička), ale pořídí si zásadně jen to, co vůbec nepotřebují. K oblíbeným věcem patří drahé dřevěné židle nebo stolek pod televizi. Spásu a řešení všech aktuálních problémů pak vidí jen a jen v novém iPhonu.

Dalším faktorem, který dobře myšlenou snahu o pomoc komplikuje, je všudypřítomná lidská závist. Proto se organizátoři sbírky ve spolupráci s místním koordinátorem nakonec rozhodli pro částečně anonymní pomoc těm, kterým voda vzala možnosti obživy „Ve vesnici, kde má naše cestovka svůj surf house kolují mezi místními lidmi různé fámy o tom, co jsme se těmi penězi ze sbírky udělali, protože z nich je nikdo nedostal, „říká Otmar a pokračuje, „zde je ale nutno poznamenat, že v naší oblasti žádná potopa nebyla. Ano, víme, že byli zasaženi příbuzní místních lidí. Přesto jsme se rozhodli s penězi naložit jiným způsobem, aby někdo nemohl tvrdit, že jsme jednomu pomohli a druhému ne.“

Za část vybraných peněz byl tak na podzim uhrazen například servis stroje na přesívání koření, oprava vysokorychlostního tkalcovského stavu, plynový vařič pro rodinnou restauraci, nová pila pro dřevařskou dílnu, nádrže na vodu pro zemědělskou farmu nebo nové čajové keříky pro malou čajovou farmu.

„Na základě zkušeností, které jsme objížděním postižených míst a setkáními s místními lidmi získali, jsme si uvědomili, že škody nelze pouze napravovat,“ uzavírá Otmar, „Srí Lanka byla až do nedávné doby zemí, kde se mnoho přírodních katastrof nestávalo. Klimatické změny ale mohou za to, že počasí zde opravdu blázní a povodně, sesuvy půdy, sucha, přívalové deště budou častější.“

Kvůli chybějícím zkušenostem lidé neví, jak katastrofám předcházet a jak se zachovat, když pohroma nastane. A tak vzniká začarovaný kruh neustálých oprav, nakupování nových věcí a neřešení preventivních opatření.

Kousek od Surf Trip surf housu se nachází jedna ze tří největších univerzit na Srí Lance, a tak byla další část peněz ze sbírky poskytnuta na připravení a financování projektu disaster management, a to ve spolupráci s tamní Katedrou přírodních věd. Projekt, do kterého je zapojeno i OSN, vychází z nutnosti informování a vzdělávání lidí v tom, jak se na přírodní pohromy připravit a jak jim předcházet.

Sbírka We Surf – We help stále běží. Finance zaslané na sbírkový účet 279858708 / 0300 budou darovány právě na přípravu a realizaci tohoto projektu.


Tagy: