V Livignu na skialpech. Poprvé a rozhodně ne naposledy

Skialpy patří k zimním sportům, díky kterým se dostanete na místa, kde před vámi nikdo nebyl. Užijete si adrenalin při sjezdu nádhernou přírodou a získáte spoustu skvělých zážitků. Určitě tedy stojí za vyzkoušení a tohle horské středisko je k tomu jako stvořené.

Nikdy předtím jsem na skialpech nestála. Tenhle sport se mi ale vždycky líbil. Když jsem letos v zimě vyrazila do Livigna, kde jsou pro výšlapy a freeridové lyžování ideální podmínky, bylo tak jasné, že si tenhle zážitek nenechám ujít. Livigno leží na švýcarsko-italské hranici, v nadmořské výšce 1816 metrů, a obklopují jej vrcholky sahající až do 3000 metrů. Túru jsem si tady domluvila se zkušenými instruktory a vybavení si obstarala v půjčovně Vertigo. Stačí nahlásit jen to, zda jste začátečník nebo pokročilý a během chvíle od usměvavých zaměstnanců nafasujete lyže se speciálním vázáním, boty, skialpové hole, tulení pásy a batoh s lavinovou sondou, pípákem i lopatou.

Bezpečnost nadevše

S horským vůdcem Mariem, jeho kolegou Lukou a dalšími začátečníky se potkávám po snídani v místní Latterii. Tenhle podnik určitě stojí za návštěvu, protože v něm ochutnáte výborné domácí sýry a jogurty. Je krásné počasí a my po pár minutách vyjíždíme lanovkami lyžařského areálu Mottolino až těsně pod vrchol Monte della Neve. Instruktoři nám vysvětlují, jak si na lyže nalepit tulení pásy. Je to velmi jednoduché, stačí jen očistit skluznici, pás zaháknout a přihladit. Na řadu přichází i bezpečnost. Všichni vytahujeme lavinové pípáky. Dají se přepnout do dvou módů. Vysílacího, který se využívá při výšlapu i při sjezdu a vyhledávacího, jehož prostřednictvím lze lokalizovat člověka zavaleného lavinou. Učíme se i to, jak složit lavinovou sondu a jak s ní zacházet. Nejefektivnější je zapichovat ji do sněhu šikmo. Jen tak nejrychleji zjistíme, kde přesně se člověk nachází. Pak už stačí vytáhnout lopatu a kopat. Tohle všechno musíme před výstupem znát. Kdyby se totiž s někým z nás utrhla lavina, ostatní mohou být jeho jedinou záchranou. Člověk má šanci na přežití pod sněhem jen 15 minut a s každou další tahle šance výrazně klesá. Než ale dorazí na místo horská služba, může to trvat i daleko déle.

Zdolání vrcholu

Vázání přepínáme do režimu chůze a po zacvaknutí bot máme volné paty. Instruktoři nám vysvětlují, že po rovině i do mírného kopce je dobré využívat skluzu pásů a neztrácet kontakt se sněhem. Ve strmějším kopci se pak kvůli bezpečnosti praktikuje traverzování se speciálními otočkami. Zkoušíme si to, nabíráme tempo a zdoláváme první výškové metry. V hlavě se mi honí, že kdybych více sportovala a měla lepší kondičku, nebylo by to pro mě tak náročné. Jakmile zdoláme vrchol, naskytne se nám neskutečný výhled do okolí. Vidět jsou nejen italské Alpy, ale i ty švýcarské a rakouské. A já si říkám, že to za tu námahu rozhodně stálo.

Adrenalinový sjezd

Před sebou máme menší túru po hřebeni. Po chvíli zastavujeme, odlepujeme tulení pásy a těšíme se na sjezd. Nádhernou a divokou krajinou, kde před námi ještě nikdo nebyl. Vleky i sjezdovky jsou v nedohlednu. Instruktoři nám připomínají pravidla jízdy v terénu. Je důležité, abychom si mezi sebou drželi větší rozestupy. Kvůli bezpečnosti a lavinám. Budeme tak mít větší šanci, že pod ní v případě sesuvu nezůstaneme všichni. Jdeme tedy na věc. Přejíždíme přes široké pláně a místy sjíždíme i strmější svahy. Užíváme si jízdu v prašanu, na němž široké freeridové lyže doslova plavou. Mám neskutečný pocit volnosti a svobody, který se jen těžko popisuje. Je to skvělý zážitek a musím přiznat, že naprosto předčil mé očekávání.

Poslední úsek cesty

Po sjezdu máme před sebou ještě jedno stoupání, a to zpátky ke sjezdovkám lyžařského areálu Mottolino. Naším cílem se stává restaurace Camanel di Planon, kam se těšíme na vyhlášenou kuchyni. Když k ní dorazíme, máme radost, že jsme to zvládli. Bylo to náročné, ale rozhodně to stálo za to. Nádherná příroda, skvělí instruktoři, počasí bez chybičky a pořádný adrenalin. Pokud tedy plánujete návštěvu Livigna, rozhodně si zapište skialpy na seznam aktivit, které byste měli vyzkoušet.

Několik tipů:

  • Bližší informace o skialpech a mapky některých tras najdete na internetových stránkách www.livigno.eu.
  • Milujete freeride? Pak vyzkoušejte heliskiing. Helikoptéra vás dopraví do hor, kam byste se normálně nepodívali a vy si užijete úžasný sjezd v prašanu. Let stojí 720 eur. Pokud poletíte ve čtyřech, cena se rozpočítá a každého to bude stát jen 180 eur. Heliskiing si lze zamluvit na freeride@livigno.eu.
  • Pro sjezdy v terénu si vždy zjistěte informace ohledně sněhových podmínek a bezpečnosti. Buďto na internetu nebo přímo od profíků, kteří se každou neděli mezi pátou a sedmou hodinou scházejí v nejvýše položeném pivovaru Evropy, zvaném Birrificio. Můžete se jich na cokoli zeptat a k tomu si dát skvělé pivo.
  • Po náročné túře přijde vhod trocha relaxu. Zajít můžete například do vodního světa Aquagranda, kde najdete několik saun, vířivek, bazénů a pro trochu zábavy i tobogánů. Cena pro dospělého na jeden den do všech zón vychází na 42 eur. Otevírací dobu najdete na www.aquagrandalivigno.com.
  • Při procházce městem mějte oči na stopkách. Livigno je totiž oblíbeným tréninkovým centrem našich olympioniků. Můžete tady potkat kajakáře Josefa Dostála, skifaře Ondřeje Synka, ale také rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou.

autor: Alexandra Hrabáková, redaktorka časopisu Katka