Chodíte pravidelně k očnímu? Můžete být nebezpeční sobě i ostatním

Redakce

Duben je již tradičně Měsícem bezpečnosti silničního provozu. Řidiče čekají na silnicích zpřísněné policejní kontroly a lékaři i dopravní odborníci apelují na to, aby aktivní řidiči dbali hlavně o svůj zrak. Řidič bez vhodné korekce zraku totiž mnohem pomaleji reaguje na náhlé změny dopravní situace, a je tak sobě i okolí stejně nebezpečný, jako kdyby řídil opilý nebo pod vlivem drog.

Loňský průzkum v rámci kampaně Slepí vrazi, podporované mimo jiné mezinárodní asociací FIA, Autoklubem ČR nebo Besipem, odhalil alarmující výsledky: Špatně vidí 71 % českých řidičů, 8 % řidičů, tedy každý dvanáctý, by kvůli špatnému zraku vůbec nemělo řídit.

Řidič za volantem vykonává vysoce komplexní činnost a oči při ní hrají klíčovou roli. Z hlediska dopravního provozu a rychlého vyhodnocení dopravní situace je tedy pro řidiče nezbytné, aby měl v pořádku všechny zrakové funkce – ostrost, zorné pole, schopnost vidět za snížené viditelnosti, citlivost na oslnění, barevné vidění, prostorové vidění a pohyblivost očí. Řidič bez správných brýlí nebo čoček potřebuje mnohem více času, aby dokázal rychle a správně zareagovat. I za dobrých světelných podmínek je podle odborníků chodec vidět ze vzdálenosti asi 200 metrů, šofér s vadou -0,75 dioptrie jej však spatří jen na 100 metrů, s vadou -2 dioptrie už na pouhých 20 metrů. Jakékoli poruchy či opotřebení očí by tak řidiči neměli brát na lehkou váhu a nechat se ihned vyšetřit, shodují se odborníci. „Nejen řidiči, ale každý, komu se začne zdát, že vidí neostře, by měl zajít k lékaři. Nemělo by se zapomínat, že účastníkem silničního provozu jsem i jako chodec, cyklista apod. Problém s ostrostí zraku může navíc signalizovat i vážnější onemocnění, proto bychom návštěvu lékaře určitě neměli dlouho odkládat,”říká oftalmoložka Lucie Valešová. „Sama se někdy divím, jak je možné, že může řídit někdo, kdo má dlouhodobě nekorigovanou oční vadu.”

Podle platných zákonů absolvují řidiči kontrolu zraku, než dostanou řidičák, a pak až v 65 letech v rámci první povinné prohlídky. Vyšetření u očního lékaře by přitom měl každý dospělý podstoupit minimálně jednou za tři roky, po pětačtyřicátém roce věku už každé dva roky. Řidiči by rovněž měli absolvovat oční prohlídky v 60, 65 a 68 letech a dále vždy po dvou letech. Při ztrátě oka nebo po operaci šedého zákalu může být oprávnění řídit motorové vozidlo uděleno nejdříve po roce od doby, kdy se stav zraku změnil. Řidiči z povolání mají povinná vyšetření zraku před nástupem do zaměstnání a dále každé dva roky. Po padesátém roce věku potom každý rok. Problém ale je, že řada i profesionálních řidičů si ani na doporučení lékaře zrakovou korekci nepořídí.

„Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem oční choroby, například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha. „V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti k odhalení refrakčních vad nebo změn dioptrií, které lze následně korigovat brýlemi, kontaktními čočkami, anebo trvale, tedy laserovým zákrokem. Vyšetření zorného pole zase zachycuje výpadky i v periferních částech, měření nitroočního tlaku pak může včas podchytit vznik zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu,“ dodává lékařka.

Při řízení nepodceňujte ani barvoslepost

Při řízení vozidla musí řidič průběžně sledovat nejen dění na vozovce a kolem ní, ale také údaje na přístrojové desce. Mezi vady, které řízení výrazně ztěžují, patří zejména krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Zhruba 6 % řidičů navíc trpí určitým stupněm barvosleposti. Podle nových výzkumů až 2 % řidičů nerozeznají červenou. Zde není hlavním problémem to, že by tito řidiči nezastavili, když na semaforu svítí červená (vědí, že je nahoře), ale to, že například nerozpoznají červenou v případě znečištěných brzdových a obrysových světel. „Léčení této geneticky podmíněné poruchy v současnosti bohužel není možné,“říká MUDr. Valešová.

Takto vidí člověk s dobrý zrakem

Takto vidí člověk s oční vadou -3 dioptrie

Řízení ale ovlivňuje i šeroslepost, tedy zhoršené vidění za šera, anebo vetchozrakost – zhoršená akomodace oční čočky způsobená postupným stárnutím.„Vetchozrací vidí dobře na dálku, ale přestávají dobře vidět na blízko, v případě řidičů tedy na palubní desku. I tuto vadu lze řešit brýlemi nebo nelaserovými metodami, tedy implantací multifokální nitrooční čočky, jež zajistí bezproblémové vidění do dálky i do blízka bez nutnosti nosit brýle,“říká MUDr. Šárka Skorkovská, primářka oční kliniky NeoVize Brno.

Senioři, pozor na šedý zákal!

Zejména seniory zase často postihuje šedý zákal neboli katarakta. Objevuje se po šedesátém roce věku jako doprovodný faktor stárnutí, k jeho rozvoji ale přispívá i větší dioptrická vada, cukrovka nebo úraz oka. Problémem při řízení je zakalení čočky, která tím ztrácí svou průhlednost. Řidič skrze ni vidí zamlženě a neostře. V důsledku katarakty navíc může narůstat krátkozrakost. Kvůli pozvolnému nástupu zákalu jej člověk ani nemusí zaznamenat, avšak díky preventivním prohlídkám lze nemoc podchytit již v zárodku. Jedinou metodou léčby šedého zákalu je chirurgická výměna původní oční čočky za umělou.

Nehodovost v ČR v roce 2018

Policie sleduje statistiky nehodovosti od roku 1961. Počet osob usmrcených na pozemních komunikacích byl v roce 2018 třetí nejnižší ve sledovaném období (565). Nejméně lidí zemřelo při dopravních nehodách v roce 2017 (502).

  • 104 764 dopravních nehod (o 943, tj. o 0,9 % nehod více než v roce 2017)
  • 565 usmrcených (o 63, tj. o 12,5 % osob více než v roce 2017)
  • 2 465 těžce zraněných (o 126, tj. o 5,4 % osob více než v roce 2017)
  • 25 215 lehce zraněných (o 475, tj. o 1,9 % osob více než v roce 2017)
  • celková hmotná škoda na místě dopravní nehody 6 547,9 milionu Kč (o 231,6 mil. Kč více, tj. o 3,7 % než v roce 2017)

Zdroj: Policie ČR


Tagy:   , ,