Výtvarník Hábl se pustil do Re:konstrukce Villy Pellé

Doposud největší pražskou samostatnou výstavu připravuje Patrik Hábl pod názvem RE:KONSTRUKCE v Galerii Villa Pellé. Láká na hru s prostorem, zlatý sál, malbu na podlaze, videoinstalace či výtvarná díla zdobící exteriér galerie připravené přímo pro Villu Pellé, ale i výběr nejvýznamnějších projektů z Česka i zahraničí. Expozice jednoho z našich nejvýraznějších současných výtvarníků představí zeširoka jeho zájem o malbu a obraz v širším kontextu, o jejich interakci s architekturou, prostorem i divákem. „Re:konstrukce je rekonstrukcí člověka, prostoru i obrazu. Člověka rekonstruuje obraz v prostoru, prostor je rekonstruován obrazem a obraz je rekonstruovaný malbou. Řetězec, na jehož začátku je malba a na jeho konci proměna,” vysvětluje Patrik Hábl.

Patrik Hábl svou malbu vnímá jako osvobozené médium, součást našeho světa a proto do něj jejím prostřednictvím originálně intervenuje. Vzpomeňme na velkorysý malířský zásah do barokního interiéru staroměstského kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde jeho kompozice v postní době nahradily původní popisná oltářní plátna, nebo malbou “přestavěné” patro věže v holešovickém DOXu. Poslední malířskou site specific invazí zaujal Hábl v loňském roce, kdy ozvláštnil řadou maleb, integrovaných do architektury prostor oceňovaného polyfunkčního domu DRN od Stanislava Fialy na pražské Národní třídě. Villa Pellé vybízí ke komplexnímu pohledu na Háblovu tvorbu a jeho uchopení malby, obrazu, architektury, diváka a celého světa kolem nás.

Úvodní část expozice, připravené ve spolupráci s kurátorem Radkem Wohlmuthem, zachovává tradiční podobu galerijní instalace. Jejím centrem jsou obrazy, návštěvník pozná současné zásadní způsoby Háblovy malby. Najdeme zde vrstvení barevných struktur pomocí válců, vzájemné přikládání pomalovaných ploch k sobě a následné roztrhávání, jakoby se autor dostával plátnům „pod kůži“. V další části výstavy postupuje od de:konstrukce obrazu v jeho re:konstrukci, v obrazový prostor nebo situaci, v níž se ke slovu dostává rozdílný způsob emotivní interakce s divákem. Otvírá pro pozorovatele možnost vnímání významové proměny instalace třeba v kapli, relikviář nebo trezor.

Poslední část expozice pak reflektuje zásahy malbou do konkrétního prostředí od chrámového interiéru po rušnou magistrálu, tedy výběr autorových nejvýznamnějších projektů, které představují způsob jeho výtvarného uvažování a dokumentují obrazovou realizaci, která vznikla na místě. “Re:konstrukce bývá obecně nejčastěji definována jako uvedení do původního stavu, Háblova výstava na základě podobenství s architekturou re:konstruuje žitou realitu v otevřený svět obrazů,” komentuje expozici kurátor Radek Wohlmuth, a dodává: “Pokouší se ukázat, že jejich prostřednictvím je možné změnit náhled na každodennost a především, že základem takové transformace není stereotyp ani ustrnulé dogma, ale živý proces.”

Patrik Hábl (*1975) je malíř pracující nejen s obrazem, ale i s prostorem. Jeho tvorba byla oceněna Waldesovou cenou a cenou Europol, byl nominován v Top 10 na Osobnost roku za nejvýznamnější umělecký počin roku 2013.  Vytvořil řadu prostorových vstupů současného umění do významných historických staveb, mezi nimi například intervence “postních obrazů” v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora, intervence ve stálé expozici středověkého umění v Anežském klášteře nebo instalace v expozici Umění Asie a starověkého Středomoří v Národní galerii Praha. Velké ohlasy vzbudila jeho samostatná výstava v Centru současného umění Dox Transformace krajiny. V roce 2015 byl vybrán odbornou komisí na Bienále do Pekingu a na podzim představil své práce v Japonském Kyótu. Počátkem roku 2016 vytvořil 15 metrovou instalaci v Klášterním kostele ve Speinshartu a instalaci ke znovuotevření stále expozice AJG v Hluboké n. Vltavou.  Koncem roku 2016 na sebe upozornil výstavou v tradičním japonské domě Takeda House v japonské Takaoce. Počátkem roku  2017 vytvořil 10-ti metrové postní plátno pro nejstarší kostel v Grazu Leechkirche a v témže roce pro Malou pevnost Terezínského ghetta obepnul obvod cely č. 41 malbou, kterou tvoří 600 postav. Spolupracoval při realizaci Paláce Drn a Paláce Špork s architektem Stanislavem Fialou. Patrik Hábl pedagogicky působí na VŠUP v Praze. Je členem sdružení UB a Hollar.

 




Tagy: