Po uvedení na letošním 78. ročníku MFF v Cannes, kde se Ahoj a díky! (Partir un jour) stal prvním celovečerním debutem v historii festivalu, který jej zahajoval, míří film i do českých kin. Vychází ze stejnojmenného krátkého snímku Amélie Bonnin, oceněného Césarem za nejlepší krátký film roku 2023, který režisérka rozvinula do celovečerní podoby. Výsledkem je komorní příběh o návratu do rodného města, střetu s rodinnou minulostí a setkání s dávnou láskou, jež staví hlavní hrdinku před nové životní rozhodnutí. Film česká kina uvedou 25. prosince 2025 v distribuci Bohemia Motion Pictures.
Hlavní roli Cécile ztvárňuje Juliette Armanet, jedna z nejvýraznějších současných francouzských zpěvaček, skladatelek a ikon nového francouzského šansonu. Ve své první velké filmové roli okouzluje jemnou emocionalitou i civilním herectvím, a zároveň do filmu spontánně vnáší vlastní hudební citlivost, přestože – jak sama uvedla – zde není za zpěvačku, ale především za herečku. Po jejím boku se na plátně objeví charismatický Bastien Buillon, držitel Césara.
Stačí jeden pohled, aby se člověk znovu zamiloval?
Cécile (Juliette Armanet) si právě plní svůj sen – chystá se otevřít vlastní pařížskou restauraci. Když však její otec prodělá infarkt, musí se vrátit do městečka, kde vyrůstala. V prostoru rodinného motorestu, hlučného a prosyceného vůněmi kuchyně, se znovu setkává s Raphaëlem (Bastien Buillon). Staré vzpomínky i nevyslovené otázky otevírají témata, kterým se dosud vyhýbala – a Cécile se ocitá na životní křižovatce, kdy to, čím si v Paříži byla jistá, přestává platit.
Hudební film, který není muzikálem – ale poezií každodennosti
Ahoj a díky! není klasický muzikál – je to hudební film, který staví na francouzské populární hudbě a na písních známých napříč generacemi. Hudba tu není jen doplňkem, ale výrazovým prostředkem. Známé písně se stávají součástí vyprávění a odhalují, co postavy jindy neřeknou nahlas. Všechna hudební čísla byla navíc natočena živě na place, bez studiového čištění, a film tak pracuje s kouzlem nedokonalosti a okamžiku.
„Populární hudba je neustále přítomná v našem životě. Písničky vytvářejí společný základ – něco, co sdílíme napříč generacemi. Každá z nich v sobě nese vzpomínku na místo, čas nebo člověka. Ve filmu se snažíte vyjádřit emoce, aniž byste je museli vyslovit nahlas, a k tomu jsou písně ideální,“ říká režisérka filmu Amélie Bonnin.
Foto: BMP
