Evropská unie si vytyčila cíl, že do roku 2040 bude klasické cigarety kouřit méně než 5 % populace. Vzhledem k tomu, že podle dat Eurostatu z roku 2019 bylo toto číslo reálně v celoevropském průměru takřka čtyřnásobné, může se to jevit jako možná až příliš ambiciózní cíl, nicméně Švédsko je důkazem, že není nedosažitelný. Před dvěma lety kouřilo jen 5,6 % Švédů, přičemž při stále klesajícím trendu je pravděpodobné, že se za „národ nekuřáků“ budou moci prohlásit již letos. Důvodem je dlouhodobá obliba méně zdraví škodlivých alternativ k cigaretám.
Dopady kouření na zdraví jsou dlouhodobě známé. Spalováním tabáku se uvolňují desítky škodlivin a kouření patří k nejčastějším příčinám rakoviny plic i mnoha dalších srdečních a cévních onemocnění. Je tak pochopitelné, že Evropská unie i její jednotlivé členské státy se snaží podnikat kroky pro to, aby se se kouření oddávalo co nejméně lidí. Do roku 2040 by Evropa chtěla vychovat tzv. beztabákovou generaci a docílit toho, že jen každý pátý ze sta Evropanů bude kuřák. A zatímco mnozí zákonodárci tápou, jak tohoto síle dosáhnout, ve Švédsku se to již takřka povedlo.
Hlavním důvodem, proč Švédové nekouří, je více než dvě století stará obliba snusu, tedy tabáku, který se neužívá kouřením, ale nejčastěji se ve formě drobných sáčků vkládá pod ret, čímž dochází k uvolňování nikotinu. Ač obzvláště v sedmdesátých letech minulého století počet kuřáků ve Švédsku převyšoval počet uživatelů snusu, obliba kouření od té doby stabilně klesá, zatímco užívání alternativy v podobě snusu roste.
A nejen snusu, v posledních letech jsou v zemi čím dál tím populárnější nikotinové sáčky, které neobsahují tabák a jsou tak ještě méně rizikové než snus, přičemž jejich v zásadě jedinou skutečně rizikovou složkou je závislost vyvolávající nikotin. Podle některých studií obsahují nikotinové sáčky až o 99 % méně škodlivin, než cigarety. Nižší míru rizikovosti oproti cigaretám potvrdila například i americká Agentura pro dohled nad potravinami a léčivy FDA.
Je to nejen dlouhodobá obliba snusu, který patří ke švédské kulturní tradici, ale i dobrá cenová dostupnost jak snusu, tak nikotinových sáčků oproti cigaretám, stejně jako fakt, že obzvláště nikotinové sáčky jsou dostupné v mnoha příchutích, které tuto dříve spíše ryze mužskou záležitost přibližují i čím dál více ženám. Není s podivem, že kromě nejnižšího počtu kuřáků drží Švédsko v rámci členských států EU zároveň i prvenství v nejnižší míře výskytu rakoviny plic a dalších s kouřením spojených nádorových onemocnění.
Výrobci cigaret v dnešní době již neberou snus nebo nikotinové sáčky jako nežádoucí konkurenci, naopak si sami velmi dobře uvědomují důležitost méně rizikových alternativ a investují do jejich vývoje nemalé částky. Ostatně projekce výnosů z prodeje nikotinových sáčků ukazují, že ze zhruba dvou miliard dolarů v roce 2022 o sedm let později může jít až o více než 17,5 miliard.
Jakkoliv to může vypadat, že Švédsko je pro zbytek Evropy ideální inspirací, mnozí zákonodárci tento názor nezastávají a vydávají se cestou opačnou. Snus není možné jinde než ve Švédsku, které má z unijních předpisů výjimku, legálně obstarat. V Nizozemsku v loňském roce zakázali i prodej nikotinových sáčků, přičemž v bruselských kuloárech se hovoří i o možných plánech tento zákaz rozšířit na celounijní úroveň. Zároveň i chystané daňové změny napříč evropskou sedmadvacítkou počítají se zdaněním méně rizikových alternativ k cigaretám, kromě nikotinových sáčků i náplní do elektronických cigaret nebo zahřívaných tabákových produktů. Experti v oborech adiktologie a harm reduction se ale shodují, že špatně nastavená a příliš tvrdá regulace těchto produktů může napáchat více škod, než užitku.
Foto: Shutterstock
