Zatímco předchozí generace byly vedeny ke spoření, stabilnímu zaměstnání a držení peněz v bance, mladí investoři v čele s Gen Z se stále více obracejí k technologiím, kryptoměnám, akciím a alternativním aktivům. Důvodem přitom není pouze snaha vydělat více. Za změnou chování stojí i rostoucí nedůvěra vůči tradičním institucím a přesvědčení, že o vlastní finanční budoucnost se bude muset postarat každý sám.
Investování začíná mnohem dříve
Jedním z nejvýraznějších rozdílů oproti předchozím generacím je věk, ve kterém Gen Z začíná přemýšlet o penězích. Podle reportu World Economic Forum (WEF) z března 2025 s názvem 2024 Global Investor Outlook, přibližně třetina mladých začíná investovat už během vysoké školy nebo v rané dospělosti. To je přibližně dvojnásobný podíl oproti mileniálům ve stejném období života. Ještě zajímavější je, že více než polovina dotázaných příslušníků Gen Z se začala o investování zajímat ještě před vstupem na pracovní trh. Pro srovnání u generace baby boomers to byla přibližně jen pětina. A důvod? Mladí lidé vyrůstají v prostředí vysokých životních nákladů, drahého bydlení, nejistoty na trhu práce a slabší představy o tom, že stát nebo tradiční důchodový systém se jednou postarají o jejich finanční budoucnost. Investování proto pro část Gen Z přestává být způsobem, jak si vytvořit majetek, a stává se nástrojem, jak si vůbec zajistit určitou finanční jistotu.
Důvěra se přesouvá od institucí k technologiím
Mladí lidé se o investování zajímají více než předchozí generace, zároveň však méně důvěřují systému, který jim ho nabízí. Výsledkem je přesun důvěry směrem k technologiím. Gen Z mnohem častěji využívá investiční aplikace, digitální platformy, sociální sítě, finfluencery a nástroje založené na umělé inteligenci. Více než 40 procent mladých investorů je podle WEF dokonce ochotných svěřit správu svých investic umělé inteligenci. U baby boomerů je tento podíl pouze 14 procent. Technologie tak pro mladou generaci není pouze nástrojem. Stává se součástí samotného finančního systému, kterému důvěřují.
Kryptoměny místo tradičního portfolia?
Tento posun se výrazně projevuje v samotném složení investic. Gen Z má podstatně větší ochotu investovat do komplexnějších a rizikovějších aktiv, mezi které patří kryptoměny nebo různé alternativní investice. Až 71 procent investorů z řad Gen Z má podle údajů WEF kryptoměny v objemu více než třetiny svého investičního portfolia. Ve srovnání se staršími generacemi, které se ve větší míře spoléhají na tradiční diverzifikaci a nástroje ke snižování rizika, jde o výrazně odlišný přístup. Ochota převzít kontrolu nad vlastními financemi sice může vést k větší finanční samostatnosti, ale na druhou stranu – zejména u nezkušených investorů může znamenat i podceňování rizika. Čím jednodušší se investování přes smartphone stává, tím jednodušší je vstoupit i do investičních produktů, kterým mladí investoři nemusí dostatečně rozumět. Ačkoli platí, že nejlépe se učíme na vlastních chybách, některé chyby mohou být skutečně velmi drahé a u investic to platí dvojnásobně.
Význam bezpečně uložených financí se mění
Zajímavou otázkou je, zda se stejná změna chování může postupně přenést i na bankovní vklady. Evropané na rozdíl od Američanů stále drží významnou část svého finančního majetku v hotovosti a na bankovních účtech, no rostoucí inflace postupně snižuje jejich kupní sílu. Stále více úspor proto směřuje do fondů, akcií a dalších investic. Banka tak přestává být pro část střadatelů automatickou odpovědí na otázku, kde jsou peníze nejbezpečnější, protože chtějí, aby byly zároveň schopné zachovat si svou hodnotu. Právě zde může být chování Gen Z předzvěstí širší změny, která se postupně promítne i do toho, jak s financemi nakládají starší generace.
Změna chování může být větší než samotná Gen Z
Nejdůležitější na novém trendu však nemusí být to, kolik mladých lidí dnes vlastní kryptoměny. Podstatnější je, že se mění samotný vztah k penězům. Gen Z chce okamžitý přístup, jednoduchost, personalizaci a možnost rozhodovat o svých penězích sama. Tradiční finanční poradce už není automatickou první volbou. Banky a další finanční instituce tak stojí před generační výzvou. Nestačí nabídnout účet nebo investiční produkt. Musí ukázat, proč by měl mladý člověk své peníze svěřit právě jim. A proto může být dnešní změna chování mladých investorů začátkem mnohem větší transformace. Pokud se bude důvěra v tradiční instituce nadále oslabovat a zároveň bude jednodušší investovat prostřednictvím technologií, hranice mezi „spořením“ a „investováním“ se může v následujících letech výrazně posunout. A z tohoto posunu budou moci následně těžit všechny generace…
Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd.
Wonderinterest Trading Ltd (CIF), která je dohlížena a regulována Kyperskou komisí pro burzy a cenné papíry (CySEC) s licencí číslo 307/16 a registračním číslem HE 332830. Registrovaná adresa společnosti je 176 Makariou III Avenue, Paschalis Court, Office 201, 3027 Limassol, Kypr.
*Finanční rozdílové smlouvy jsou složité nástroje a jsou spojeny s vysokým rizikem rychlých finančních ztrát v důsledku pákového efektu. Na 78.70% účtů neprofesionálních investorů dochází k finančním ztrátám při obchodování s finančními rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele. Měli byste zvážit, zda chápete, jak finanční rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko, že utrpíte finanční ztráty.
