Asie v centru Prahy

Redakce

Před měsícem, 15. prosince 2017, ochutnali první hosté nové asijské restaurace Sia v centru Prahy pekingskou kachnu. Po měsíci provozu je zřejmé, že právě tento chod je a bude jedním z nejoblíbenějších pokrmů tohoto odvážného projektu gastronomické aliance Together.

K cílům mezinárodního kuchařského týmu šéfkuchaře Jiřího Štifta patří vycházení z tradičních asijských receptů, postupů a technologií. A tak složitá příprava pekingské kachny trvá dva dny. Kachnu kuchaři nejprve ochutí marinádou z hoisin omáčky a koření, poté její kůži polévají horkou vodou a potírají směsí sirupu, medu a octa. Druhý den se pak dokonale ochucená kachna peče ve speciální peci dokřupava.

Protože poptávka nečekaně převyšuje nabídku, tak právě tato pochoutka není ve večerních hodinách často k dostání. A to je jen jeden z několika problémů, se kterým se musí provozovatelé restaurace co nejrychleji vypořádat. I přesto je návštěva restaurace Sia, dva měsíce od otevření, velkým a pozitivním zážitkem. A to nejen gastronomickým.

Po vstupu do restaurace vás kromě mírně překvapených hostesek a následně také číšníků upoutá velkorysý interiér a zlatomodrý had architekta Václava Červenky. Díky němu na pár hodin zapomenete, že jste v Praze, a při troše fantazie budete na odchodu z restaurace volat namísto českých taxiků asijské vozítko tuc-tuc.

Restaurace má tři kuchyně. To možná vysvětluje jisté náznaky chaosu a neorganizovanosti, které se ve finále jeví jako milé detaily. Přece jen jsme v Asii. Na třech patrech kmitají kuchaři všech barev, a to pod dozorem šéfkuchaře Štifta a potetovaného Ondřeje Hutníka, kterého většina pražských gurmánů zná z projektu Forbidden taste. Při pozorování práce personálu vás nejedou napadne, zda v týmu nepanuje jazyková bariéra a jestli se česká část naučila vietnamsky či sinhálsky, popřípadě asijská část obsazení česky.

Kromě kuchyně v prvním patře, odkud se servíruje výše zmíněná kachna, připoutá pozornost i druhá kuchyně, ve které se přímo před vámi z pšeničné, rýžové nebo škrobové mouky vyrábějí čerstvé, nadýchané knedlíčky dim sum. Kuchaři je plní masem, mořskými plody, bylinkami a zeleninou, a poté vaří v páře v bambusových košících nebo dokřupava smaží v oleji.

V přízemí restaurace se nachází robata gril, kam by si měli sednout všichni, kdo chtějí během večeře pozorovat grill mastera, rybičky v akváriu a v podstatě si tak trochu užít komornější atmosféru japonských nebo spíše londýnských restaurací a klubů. Na grilu před vámi vznikají různé degustační speciality, od čerstvých ryb po zeleninová jídla, zatímco v patře nad vámi ovládají asijští kuchaři rychlou a dokonalou přípravu woku. Pokud by vás to nebavilo sledovat, nabízí se k zábavě záběry ze samurajských filmů na stěnách.

Jídla ze všech tří kuchyní pak servíruje obsluha doprostřed stolu, abyste mohli ochutnat vše, co jste si společně objednali. Jak se řeší případy, kdy se lidé u stolu na objednávce neshodnou, jsme nezjistili. Pokrmy přicházejí na stůl postupně, a to podle toho, jak jsou v jednotlivých sekcích dohotovena.

Obsluha o této skutečnosti informuje předem a vy si tak můžete pro zpestření večeře tipovat, co přinesou jako další chod. Jisté je, že poslední bude dezert, který, přestože Asie sladkostmi vyhlášená není, byl stejně chutný, jako celé menu, co jsme si, za pomoci obsluhy, sestavili.

Do budoucna Sia slibuje zajímavé gastroakce, nový jídelníček, méně zmatenou obsluhu a také šatnu. A my budeme rádi, když jim v osm hodin večer nedojde pekingská kachna.


Tagy: